Karlův most v Praze je třetím nejstarším českým mostem, byl
postaven v letech 1357 až 1406 Karlem IV., českým králem a císařem
svaté říše římské.
Jedná se o jednu z nejvýznamnějších národních kulturních památek
České republiky, která je chráněna zákonem. Od roku 1993 je
zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Mostní pilíře zdobí 30 jedinečných soch vytvořených v době od 17.
do počátku 19. století. Na obou koncích mostu stojí impozantní
gotické věže. Karel IV. na radu svého astrologa položil základní
kámen mostu v 5.31 hodin ráno dne 9.7.1357 – datum obsahuje pouze
lichá čísla a je souměrné podle devítky 1357 9 7531.
Ochrana jedinečného dědictví
Brzo po poslední opravě z osmdesátých let začal most vykazovat
známky deformace a chátrání v důsledku nefunkční izolace, která
umožňovala prosakování vlhkosti do výplňového zdiva a solením
vozovky v zimních obdobích předchozích let také chemické působení
solí (chloridy, dusičnany, sírany) a tím urychlovala degradaci
pískovcových kvádrů pláště mostu. Po povodni v roce 2002 byl
proveden potápěčský průzkum základů mostu, georadarový průzkum
pilířů a základů včetně koryta řeky pod mostem, seismické
tomografie pilířů a byly provedeny kopané sondy pod základy pilířů
č. 8 a 9, jejichž ochranné obálky byly povodní poškozeny. Po
analýze dat z dříve provedených vrtů v konstrukci a vyhodnocení
výsledků nového diagnostického průzkumu pláště mostu, byla navržena
koncepce opravy. Na této koncepci se vedle odborníků konzultační a
projektové společnosti Mott MacDonald Praha podíleli i přední
odborníci ze stavební fakulty ČVUT, přírodovědecké fakulty UK,
Národního památkového ústavu (NPÚ), Klubu za starou Prahu a
odborníci z Českého svazu stavebních inženýrů.
Návrh zahrnoval doporučení pro opravu památky i pro zahájení
přípravných prací – jako např. urychlené zahájení průzkumu lokalit
pro nalezení permokarbonského arkózového pískovce s požadovanými
fyzikálními a mechanickými vlastnostmi. Připravili jsme také
směrnice pro dlouhodobou strategii údržby.
V první polovině roku 2004 byl návrh naší skupiny předložen Odboru
památkové péče magistrátního úřadu v Praze a na základě kladného
vyjádření NPÚ, i schválen.
Společnost MOTT MACDONALD Praha se svým návrhem uspěla a získala od
hlavního města mandátní smlouvu jako garant a zástupce vlastníka
památky při provádění opravy. Oprava mostu bude dokončena v roce
2010 za tvrdé podmínky nepřerušeného provozu mostu, který je hlavní
turistickou atrakcí města a oblíbeným přechodem přes řeku.
V létě roku 2008 byla námi vedená stavba zkontrolována Památkovou
inspekcí ministerstva kultury, která v Protokolu vydaném 31.10.2008
zaznamenala mnoho údajných pochybení, se kterými jako mandatář
zásadně nesouhlasíme. Podle našeho názoru inspektorky porušily
zákon o státní kontrole §12 odst.2, písm.f a §13 tím, že tento
Protokol předaly ve stejnou dobu vlastníkovi památky i mediím. Z
Protokolu o státní kontrole vyplývá i porušení dalších paragrafů
výše uvedeného zákona a to předpoklad nepodjatosti. Všechny
požadované doklady inspektorkám byly předloženy a ony přesto
prohlásily, že takové doklady nejsou nebo jsou nedostatečné, jako
např. Stavebně historický průzkum, který byl vypracován odborníky z
NPÚ, ale podle inspekce nebyl úplný. Z dalšího vyplynulo, že
neznají ani postupy podle stavebního zákona, když pokládají za
chybu rozdílná data výkresů podaných ke schválení odboru památkové
péče a podaných spolu se žádostí o stavební povolení. Další
komentář k Protokolu viz samostatný soubor.
V září byla založena iniciativa „Zachraňte Karlův most“, která
velmi hrubým způsobem napadla provádění opravy mostu a autoři
sepsali petici za zastavení probíhající opravy. V příloze petičních
stránek jsou fotografie nedokončené práce, kterou autoři petice
předkládají veřejnosti jako hotovou, nelíbí se jim opracování
kamene i sám systém opravy. Při tom v této první části opravy,
která bude končit v roce 2010 jde především o práci inženýrů
(zajištění základů pilířů, provedení hydroizolační membrány pro
ochranu původních historických konstrukcí pod dlažbu mostu,
zajištění odvodnění, plynového osvětlení, ověření statického
působení mostní konstrukce a jejích deformací, zajištění měření
teplotních a vlhkostních poměrů v konstrukci a opravu zábradlí. Při
opravě zábradlí bude podle diagnostického průzkumu kamenného pláště
mostu provedeného předem odborným týmem pracovníků University
Karlovy vyměněno přibližně 4,5% kamenných kvádrů z pláště Karlova
mostu. Toto procento vyjadřuje skutečný podíl práce odborníků
památkové péče v této etapě opravy. „Asociace sdružení pro ochranu
a rozvoj kulturního dědictví“ (ASORKD) vědomě v tisku a televizi
mylně informuje veřejnost o nenávratném poškození/zničení Karlova
mostu a sbírá podpisy záměrně nepravdivě informovaných občanů na
okamžité zastavení opravných prací.
Nikdo z organizátorů petice není stavební inženýr, kameník ani
sochař. Přesto se považují za odborníky na historické stavby,
opracování kamene, stavební i správní postupy. Ani jeden z nich
nikdy nepřišel na stavbu zeptat na postup prací, použitý materiál
nebo důvod jeho užití. Tak ostrá a nezodpovědná laická/amatérská
kritika lidí, kteří se chtějí zviditelnit, aniž sami něco
viditelného kdy dokázali vytvořit, rozsévá nejistotu, ostudu a
zlobu. K naší lítosti jsou v současné neuspořádané době media
nakloněna spíše dopřát sluchu podobným aktivistům namísto
vyváženého zpravodajství.
Pracovní a manažerský tým složený z předních pracovníků oborů
potřebných pro tuto opravu zaručuje vysokou kvalitu odváděné práce
a jsme pevně přesvědčeni, že po předchozích dvou nepovedených
opravách bude Karlův most v pořádku a bezpečně sloužit nejméně
dalších sto let bez nutnosti většího zásahu do konstrukce. Toto
naše přesvědčení je utvrzeno zájmem odborníků ze sousedního Německa
kde připravují opravu středověkého mostu v Řezně.
10.12. 2009, RBu.
